Magdalena Łazarkiewicz

Filmová a divadelní režisérka. Členka Polské filmové akademie. Od roku 2011 je uměleckou ředitelkou Mezinárodního filmového festivalu „Židovské motivy“ ve Varšavě. Je známá svými intimními, komorními snímky, v nichž ukazuje nuancované portréty složitých lidských vztahů, ženské psychiky a sexuality, ale také provokativními filmy na společenská a politická témata.

Vystudovala kulturologii na Vratislavské univerzitě. V roce 1982 získala diplom v oboru režie na WRiTV UŚ v Katovicích. Ještě během studií se stala asistentkou Andrzeje Wajdy při natáčení filmu „Děvčata z Wilku“ (1979). Zpočátku se věnovala dokumentární tvorbě – natočila filmy „Nostalgie“ (1983), „Služba“ (1983) a „Zázrak“ (1984). Jejím celovečerním debutem je oceňovaný film „Na dotek“ (1985), natočený pod dohledem Krzysztofa Kieślowského. V následujících filmech a minisériích, jako jsou „Odcházení“ (1991), „Bílé manželství“ (1992) a „Na konci světa“ (1999), zůstala režisérka věrná svému zájmu o ženskou psychiku, jehož výsledkem je řada nekonvenčních hrdinek, které se vymykají stereotypům přítomným ve filmu. Její sociální zájem se naopak projevil ve snímcích jako „Poslední zvonění“ (1989) a dokument „Štěrkovna“ (1989). Režírovala také televizní divadelní inscenace, mimo jiné „Dom Kobiet“ (Dům žen) na motivy díla Zofie Nałkowské. Je autorkou televizního seriálu Hluboká voda (2011-13), za který získala Prix Italia a Prix Europa v Berlíně. Společně se svou sestrou Agnieszkou Holland a dcerou Kasiou Adamik natočila seriál Ekipa (2007). Získala řadu ocenění, mimo jiné za film „Na dotek“ na košalinských filmových setkáních „Mladí a film“ a zvláštní cenu poroty za film „Odjazd“ na polském filmovém festivalu v Gdyni.